V momentu,kdy jsem se prudce otočila abych si ho
prohlédla ještě než odletí,jsem ztratila rovnováhu a větev se mi vymanila
z mého sevření.Naštěstí pode mnou byla tenčí a poměrně menší větev,takže
když jsem začala padat,zachytila jsem se jí.Ohlédla jsem se kolem sebe jestli
opravdu drozd opravdu odletěl,po tom co jsem se namáhavě vyškrábala zpět na
větev poblíž slunečních paprsků.Vzdychla jsem,jelikož mé zklamaní bylo větší
než jsem si myslela.Díky drozdům,teda ,,reprodrozdům“ jsme posílali zvuky,aby
lidé ukončili nebo začali práci na polích a sadech.Byli to takové naše
hodiny.Reprodrozdi byli vytvořeni v Kapitolu...byli vylepšení,takže když
uslyšeli nějakou melodii,zopakovali ji.To byla jediná věc,za co jsem byla
Kapitolu vděčná...
Nikdy dřív jsem reprodrozda,vlastně ani drozda
neviděla.Velice dobře splývají s prostředím lesa a když se vyplaší,jsou
zmatení a za velkého ptačího řevu odletí.To já jsem vždycky udávala tón,aby ho
zopakovali.Vždycky,když se začínalo stmívat jsem udala čtyři tóny a reprodrozd
ho zopakoval,ta melodie se zachytila v paměti i jiných reprodrozdů,začali
ji pozpěvovat a lidé ji uslyšeli,tudíž přestali pracovat a šli domů ke svým
rodinám.Nikdy nevěděli,že to já jsem malá ručička,točící se pořád dokola dokud
nenarazí na bod podle kterého lidé budou vědět,že jejich denní práce
skončila.Nikdy to nevěděli.
Začínalo se rozjasňovat víc a víc a slunce sálalo teplo víc
než předtím,než sem se vydala na tohle místo,ke stromu.I když jsem věděla,že
v tento smutný den nikdo nepracuje aby se mohli všichni rodiče svých dětí
ujistit,že vědí že je milují nade vše,jsem udala čtyři tóny.Naráz se
z koruny stromu na jehož větvích jsem seděla vynořil ten pták,jakého jsem
toužila vidět už věčnost.Byl takový,jakého jsem si ho představovala ve svých
snech,kde jsem dokonce létala po jejich boku.Jeho melodie byla mnohem hezčí,než
ta,kterou jsem ze sebe dostala já.Tóny byli čisté,jasné a hlasité.Zaposlouchala
jsem se do ní.Bylo to,jako když mi dědeček zpíval ukolébavku na dobrou noc,když
jsem nemohla usnout,dřív,než sám odešel z tohohle světa.Naráz reprodrozd
utichl.Jelikož to byl jeden z mých,možná posledních okamžiků v lese a
poblíž tak krásného zvířete,zopakovala jsem melodii ještě jednou.Zazpíval ji
ještě hezčeji,než tu předešlou,jako kdyby věděl,že je to jedna z mých
posledních...
Žádné komentáře:
Okomentovat