Barvy..krása všeho.

Co by se stalo,kdyby se z života vytratily všechny barvy? Napadlo vás to někdy?
Kdyby svět naráz ztmavnul.. a všechno by bylo jen černobílé,jako ty staré filmy,které mne vždycky uchvacovaly...ale takhle bych žít nemohla.
Nemohla bych žít s domněním,že nevím jak vypadá zelená barva jehličí,kterým je obalený kmen stromu nebo barva křehkého listu pivoněk,které tak úžasně voní.Zeleň v lese,kam tak ráda chodím.Zeleň,kterou tak zoufale potřebuju mít kolem sebe každičký den.
Žlutá,když se procházím hustým lesem a jen malými mezírkami mezi listy ke mně doletí sluneční paprsky a spočinou na mojí kůži,která následně zesvětlí.
Nebo krvavě červená,kterou se vždycky zahalí celý obzor na konci dne,když slunce střídá měsíc.Obyčejně bílý,silně zářící útvar..který je tak prostý,ale tak nádherný.Na který se při každém úplňku koukám z mého pokoje,třeba až do doby,kdy ho zase nevystřídá slunce.
Fialová nebo růžová,která se objevuje na mých oblíbených květinách,hortenziích.Na těch malých květinách,které v celku,když se spojí,vytvoří úžasný velký květ.
Hnědá,jako barva očí člověka,na kterého se tak ráda koukám.
Šedá,když čistě modrou oblohu vystřídají mraky,které snesou kapky vody,které na mne dopadají a osvěžují mou rozpálenou pokožku v období léta.V tu dobu jsem tak šťastná,že se roztančím a vidím všechny ty barvy okolo.Kapky na mne stále dopadají a já jen běhám po louce a rozeznávám barvy okolo mne.Tam na té pampelišce,žlutá.Kopretina tam vzadu,bílá jako sníh.Zelená všude kam se podívám,vlhká tráva,která si prodírá cestu mezi mými prsty u nohou.A tam ten strom...vlastně všechny stromy.Ta struktura kůry,tmavě hnědá..až do černa.A místy nazelenalá kde se usadil mech.
Modrá,jako moře,které mám tak ráda.Vlny,tříštící se o skály.Šumění pěny,která se vozí na vlnách až ke mne na pláž.Chladný pocit protékající vody která se dere kolem mne,aby se dostala zpátky do moře.Průzračné vody....
Barvy.Barvy jsou tak nádherné,ale přitom je vnímáme jako takovou samozdřejmost.....barvy.Slovo,nad kterým přemýšlím celý den a obávám se,že i po tom co jsem je sem sepsala,na ně budu myslet.
BARVY.

&
Twilight sága má úžasné soundtracky u kterých se dobře přemýšlí (teda aspoň mně)..zvlášť o takových "zvláštních" tématech,jako jsou barvy.

just something #1

Proč milujeme hudbu?

Na takovou otázku už dlouho hledám odpovědět.Ve skutečnosti jsem ji ale věděla už od začátku...
Hudba nám pomáhá řešit problémy,uklidnit se,užívat si života,necítit se sám,vypustit své pocity ze sebe (ano,v mém případě hlavně pláč).
Občas si říkám,že není nikdo kdo mi rozumí..Ale pak si pustím nějakou písničku a hned mám někoho s kým ten problém mohu řešit...s Taylor,Demi,Christinou,Florence and The Machine,Jasonem,Coldplay a dalšíma.
Text,který skládají z vlastních pocitů,má cosi společného se mnou.A díky tomu se cítím líp.
Milujem hudbu,protože se poté necítíme sami a zbytečně.Cítíme jakoby v každém z nás něco bylo,něco úžasného..že zapadáme...
A díky hudbě se cítím vyjímečně..pomáhá mi cenit si života a užívat si ho,jak jen to je možné.

                                                                                                                                  Thanks,guys♥

Procházka vánočním městěm

Když už jsme měli ty Vánoce,tak vás sem dám ještě takový menší výtvor ve vánoční atmosféře:)

Jdu rovnou za nosem.Cítím chlad padajících vloček na moji tvář.Rozcuchané vlasy jakoby pocukrované sněhem mne hřejí na hrdle.Všude je ticho,slyším pouze projíždějící auta a tlumenou melodii vánočních koled vycházející z rodinných domů.Zahledím se do okna nejbližšího domu.Vidím dva malé chlapce,kteří pomáhají své mamince zdobit cukroví.Popojdu o kousek dál.Zahlídnu starou paní zdobící stromeček a malou holčičku,která se pokouší pověsit baňku.Zamyslím se...

Vzpomenu si,jak jsem taky jako malá tak pomáhala babičce.Jak jsem se urputně snažila zavěsit baňku,co nejvýš jsem dosáhla.Jak jsem krásně psala dopis pro Ježíška.Ta atmosféra spokojené rodiny byla úžasná.Když jsem s nadějí doufala,že dostanu to,co jsem si přála celý rok.

Z myšlení mě odtrhla vůně čerstvě upečeného cukroví.Uvědomila jsem si,že mířím do středu města.Všude okolo mě byly rozsvícené výlohy s vánoční výzdobou.Procházela jsem uličkou stánků a obchodů.Nade mnou jsem viděla barevné shluky světýlek zavěšené na městských lampách.Najednou jsem ucítila úžasnou vůni.

Byla tak zvláštní!Směs horkých kaštanů,perníků a kávy.Viděla jsem šťastné rodiny s neustálým úsměvem na tváři.Radovali se z vánočních svátků a lásky.Zesmutněla jsem a rychle pospíchala domů.Daleko za mnou jsem ještě slyšela jejich smích...